Kravaře

Slezské město Kravaře leží na významné regionální komunikaci Ostrava - Opava. Toto typické sídlo ulicovitého typu se postupně stává správním centrem západní části Hlučínska. K tomu přistupuje i nebývalý ekonomický rozvoj města, v němž se soustřeďuje množství malých a středních obchodníků, živnostníků a podnikatelů, kteří nemalou měrou pomáhají rozvoji města a okolí.

Počet obyvatel: 6785

Rozloha: 1937 ha

Adresa úřadu: Náměstí 405/43 , 747 21

IČ: 00300292

Telefon: +420 553 777 911

Fax: +420 553 777 922

E-mail: posta@kravare.cz

Web: http://www.kravare.cz

Starosta: Ing. Andreas Hahn

Místostarosta: Jana Ligasová

Místostarosta: Alois Hadamczik

Město Kravaře leží v údolní nivě řeky Opavy, v nadmořské výšce 237 m n. m. Je vzdáleno 13 km jižně od polských hranic a 9 km východně od města Opavy. Kravaře se nacházejí na silnici I/56 spojující Opavu, Hlučín a Ostravu. Je zde také železniční nádraží na trati č. 317 Opava - Kravaře - Hlučín a č. 318 Kravaře – Chuchelná. Město má tři městské části – Kravaře, Kouty a Dvořisko. Po reorganizaci státní správy se Kravaře v roce 2002 staly obcí s rozšířenou působností, která má ve správě 9 obcí.

Městský znak - černá zavinutá střela ve zlatém štítu - je barevně pozměněným erbem pánů z Kravař a odkazuje tak na tuto mocnou větev rodu Benešoviců, která zde měla téměř 200 let své sídlo. Město používá svůj znak od roku 1969.

Současnost

Město Kravaře má ve své správě barokní zámek s přilehlým parkem, domov pro seniory, dále dvě základní a dvě mateřské školy, z toho jednu s křesťanským zaměřením, městskou knihovnu a Centrum volného času (dříve Dům dětí a mládeže). V roce 2004 provedlo město kompletní rekonstrukci a nástavbu domova pro seniory, čímž došlo ke zvýšení standardu poskytovaných služeb sociální péče a komfortu bydlení. V březnu 2005 bylo na Bezručově ul. po předchozí rekonstrukci budovy otevřeno nové kontaktní středisko Úřadu práce, takže občané Kravař i obcí spadajících do rozšířené působnosti již nemusejí dojíždět do Opavy. Mezi současné zajímavé stavby patří moderní komplex Buly Arény v Kravařích Koutech, který spojuje ubytování v hotelu s aktivním sportem. Nyní zde probíhá výstavba centra pohybových aktivit, které bude zahrnovat několik bazénů včetně tobogánu a dalších vodních atrakcí a doplní tak zdejší sportovní vyžití. Počínaje rokem 2007 započala největší investice města, jejímž cílem je zbudování čistírny odpadních vod. Mezi další plánované akce patří zklidnění dopravy ve městě pomocí kruhového objezdu na křižovatce ulic Opavská – Štěpánkovická - Bezručova.

Historie obce

Historie

Poprvé byly Kravaře písemně doloženy v roce 1224. V l. 1263 – 1420 držela kravařské panství jedna větev slavného rodu Benešoviců (původem z Benešova u Prahy), která se označovala ve svém šlechtickém přídomku „páni z Kravař". Tento rod patřil od 13. do 15. století k nejbohatším na Moravě, vlastnil také Helfštýn, Fulnek, Starý Jičín, Plumlov či Strážnici. V Kravařích si Benešovičtí ve 2. pol. 13. stol. vystavěli tvrz, kterou pak musel Petr Strážnický z Kravař roku 1420 v důsledku svého husitského přesvědčení prodat. Za dalšího významného vlastníka kravařského panství považujeme polského šlechtice a lékaře Michala Sendivoje ze Skorska, který jej obdržel za třicetileté války díky úzkým kontaktům s císařským dvorem, na kterém působil za vlády Rudolfa II. jako alchymista. Sendivojova dcera Veronika se po otcově smrti roku 1636 provdala za Jakuba Eichendorffa, a právě s rodem Eichendorffů začala další důležitá etapa kravařského panství. V letech 1721 - 28 si totiž Jan Rudolf Eichendorff nechal svůj zámek na místě bývalé tvrze přestavět v duchu vrcholného baroka (autor pocházel zřejmě z okruhu významných vídeňských architektů), a v této podobě jej můžeme obdivovat dodnes, i přes ničivý požár, který zámek postihl roku 1937. Rod Eichendorffů vlastnil kravařské sídlo do roku 1782, kdy jej pro značné dluhy prodal. V roce 1742 prohrála rakouská císařovna Marie Terezie válku o Slezsko, a tudíž i o Kravaře a Kouty, které byly spolu s celým Hlučínskem postoupeny na 178 let Prusku (do r. 1920). Dvořisko, které leží už "za vodou" (Hlučínsko má přirozenou historickou hranici v řece Opavě), zůstalo Rakousku. Milníkem v novodobých dějinách je rok 1960, kdy se po připojení sousedních obcí Kouty a Dvořisko staly Kravaře městem.

Osobnosti

Petr Strážnický z Kravař (1389 - 1434) - poslední majitel kravařského panství z rodu pánů z Kravař, moravský hejtman, jenž stál v husitské době v čele moravské šlechty. Později byl zastáncem umírněného husitství.

Michal Sendivoj ze Skorska(1566 - 1636) - tento polský šlechtic studoval na krakovské univerzitě, od r. 1595 dvorní alchymista a lékař Rudolfa II. Habsburského, jako mnoho dalších v té době se snažil také najít kámen mudrců. Později získal titul dvorního rady. Díky úzkým kontaktům s císařem dostal Kravaře darem roku 1630 a žil zde až do své smrti. Svou "vědeckou činnost" shrnul v pěti latinsky psaných alchymistických traktátech. Na svém sídle nebyl pro svou chamtivost a hádavost nijak oblíbený, o čemž svědčí jeho přezdívka "Polský čert".

Augustin Kaluža (1776 - 1836) - vlastenecký kněz a přírodopisec, rodák z Koutů, autor přírodopisných děl o slezské fauně a nerostech, které tvoří základ slezské přírodovědecké literatury. Jako první změřil výšku většiny slezských hor.

Ludmila Hořká(1892 - 1966) - spisovatelka, sběratelka lidové slovesnosti, vypravěčka. Všechna její díla jsou zaměřena na zdejší kraj, jako novely Doma, Dolina, Bejatka nebo Mezivodky, či Národopisné paběrky z Hlučínska nebo sbírka básní Tesnice.

Ivo Žídek (1926 - 2003) - významný český tenorista, dlouholetý sólista opery Národního divadla v Praze a v l. 1989 – 91 jeho ředitel

Monika Žídková (1978) - Miss České Republiky a Miss Europe 1995

Důležité odkazy z obcí

Kravaře

Historie obce

Máme za sebou

Poděkování hasičům

Festival kultury Hlučínska

Obce Sdružení obcí Hlučínska

Akce z Hlučínska

Práce - hledám, nabízím

Nabídka práce

Zpravodaje a noviny

Září 2010

Srpen 2010